Benešov vzniká ve druhé polovině 13. století v údolí řeky Ploučnice. První zmínka o názvu Benesow je z roku 1330 a Benesau z roku 1352.

V 70. letech 13. století za panování krále Přemysla Otakara II. bylo benešovské území zabráno králem. V roce 1283 bylo vráceno Janu z Michalovic králem Václavem II.

Jan III. z Michalovic propůjčuje Benešovu v roce 1392 Mladoboleslavské městské právo s právem městského znaku, právem hradebním, právem trhu i s právem hrdelním.

(obsáhlou informaci o historii města naleznete na www.benesovnpl.cz)

 

Nejvýznamnější památky a budovy na území města:

Zámky -  v  Benešově  nad   Ploučnicí  se  dochoval velmi významný  komplex dvou oddělených samostatných  zámeckých celků - Horního a Dolního zámku, k  nimž můžeme  připojit ještě   třetí  doklad   jedinečné  renesanční architektury,  přilehlý  farní kostel Narození Panny  Marie.  Všechny  tři stavby spojuje míšeňský šlechtický rod Salhausenů, který přišel  do  Čech  na počátku 16.století a v duchu saské renesance zde rozvinul významné stavební aktivity.

Konojedský dům - v  blízkosti obou zámků vznikla i další šlechtická sídla. Současně s kostelem nechal Bedřich ze Salhausenu postavit i další šlechtické paláce, např. Starchedelovský dům, později zvaný Ballamský, dále menší palác před kostelem, původně zvaný Dubanský a později Konojedský dům. S rodem Sallhausenů je spojován největší rozkvět Benešova n. Pl.

  

Kostel Narození Panny Marie - V letech 1483-1557 byl v Benešově nad Ploučnicí, na malém návrší v severovýchodní části města, vystavěn kostel Narození Panny Marie. Do pozdně gotického trojlodního chrámu s podélně protaženým presbytářem byla zahrnuta i starší strážní věž, součást původních městských hradeb. K severní stěně presbytáře přiléhá tzv. Salhausenská kaple s řadou vzácných renesančních a raně barokních náhrobků a epitafů. Naopak na jižní straně byla v roce 1748 přistavěna barokní sakristie. Celkově prodělal benešovský kostel od 17. do 20. století celou řadu přestaveb, ale žádná z nich radikálně nezasáhla do původního gotického jádra.

Nejcennější částí interiéru je kazatelna z přírodního pískovce, ze 16. století, jejíž nohu tvoří socha sv. Jana Křtitele od míšeňského mistra Hanse Köhlera. Další vybavení včetně oltářů je převážně barokní a rokokové.

 

Kaple Panny Marie Bolestné - Kapli Bolestné Matky Boží nechal postavit v roce 1749 benešovský radní Karel Matzke. Sloužila k uctění památky válečných hrdinů. V oknech kaple jsou nádherné kolorované vitráže.

  

Mariánský sloup - Na náměstí v Benešově nad Ploučnicí se nachází barokní pískovcový mariánský sloup, stojící na hranolovém podstavci. Je vysoký 14,6 m a pochází z r. 1742. Základní kámen byl k tomuto sloupu položen již v r. 1740, ale válečná doba odsunula dokončení této stavby o 2 roky. Mariánský sloup pochází z dílny sochařů Františka Thuna z Verneřic a Wenzela z Markvartic.

Zdobí jej čtveřice světců, a sice: sv.Florián, sv.Jan Nepomucký,sv.Josef a sv.František Xaverský. Monumentu vévodí socha Panny Marie, umístěná na samém vrcholu sloupu.

  

Radnice -  se nachází na náměstí Míru, přímo naproti Dolnímu zámku. Vystavěna byla ve druhé polovině 17. století. Dnešní podoba je dílem celkové novorenesanční přestavby provedené roku 1904. Budova je v současnosti též sídlem České pošty, České spořitelny, Policie ČR a městské knihovny.

  

Vyhlídka na Sokolském vrchu (Nadmořská výška: 220 m.n.m. ) je zhruba 15 minut z náměstí k jihu, stavba má velmi zajímavou konstrukci s prvky vyhlídkového altánu. Na střechu s červenou bání vede schodiště se zábradlím. Inspirací pro stavbu této vyhlídky pravděpodobně byly podobné říční vyhlídky u Děčína. K vyhlídce se také dostanete cestou od železničního přejezdu po turistické značce. Vyhlídka je volně přístupná.

 

Co potřebujete najít?

Nastavení cookies

Cookies jsou malé textové soubory, které jsou při vaší návštěvě webových stránek obchodu těmito stránkami anebo stránkami našich partnerů zasílány a ukládány do vašeho prohlížeče.